12/1/2019, Aourir Před týdnem a něco jsme ještě běžkovali pohádkově zasněženýma Jeseníkama a teď se vyhříváme pod marockým sluníčkem, čekáme na rybí tajine a kocháme se výhledem na oceán z terasy malé restaurace. Vlny jsou takové všelijaké, což už jsme zakusili na vedlejší pláži na vlastní kůži a po dlouhé době mi bylo nepřetržitým vlnobitím a mým nepříliš vytrvalým pádlováním opět připomenuto, jak jsem slaboučká. Tom je momentálně zkroušený, protože si nemá kde koupit cigára a svůj zármutek se snaží zahnat čtením Šeherezády. Rybí tajine zapečený ve velkých keramických mísách je výborný! Zakusovali jsme k tomu placky a zapíjela jsem ho přeslazeným mátovým čajem. Cukr nenosí v cukřenkách nebo sáčcích, ale jako celou kostku položenou na tácku vedle cínové konvičky. Mátu běžně pěstujou ve venkovních květináčích před restaurací, kde taky končí zbytky, na které už čekají Maročany milované kočky. Ty jsou úplně všude, ale o pouliční pejsky taky není nouze. Nevypadají ale nijak zbědovaně. Oblíbené potkávací místo je třeba ulička s řeznickými stánky, kde vždycky přistane nějaký ten odřezek a jako dezert se nabízí kaluže krve. Připravit správně mátový čaj, to je věda! Jeden z triků, jak jeho chuť přivést k dokonalosti je opakované přelívání čaje z konvičky do skleniček a zpátky a pokud možno, tak z co největší výšky! Kromě psů a koček jsme narazili už i na velbloudy, kteří dnes už slouží hlavně jako turistická atrakce. Surfaři se na nich rádi vyfotí, jak s prknem rádoby přijíždějí na pláž, což musí být v praxi hrozná blbost, ale ve světě okleštěném hashtagy nejspíš naprostá senzace. V Maroku se welfare zvířat zatím moc neřeší a o pohodlí zvířat zde neexistují žádné zákony. Proto je tedy na turistech, aby se před podporováním podobných atrakcí sami přesvědčili, jestli jsou zvířata v dobrém stavu a netrpí. Na plážích to možná může hrozit méně než na velbloudích expedicích v horách, ale protože turismus na plážích jen kvete, může i tady přibývat lidí, kteří budou velbloudy využívat jen k výdělku, aniž by ke svým zvířatům měli nějaký vztah. To stejné platí o koních, ponících a oslících. Turismus celkově se podél pláží rozrůstá přímo před očima. Pobřežní panorama tvoří rozestavěné luxusní rezorty, nad kterýma neúnavně krouží žluté jeřáby. V pozadí se ale rozprostírá hornatá krajina a z měst pod nimi se až na pláž rozléhají pravidelné modlitby při kterých mě vždycky zalije zvláštní pocit. Přece jen to pro mě byla první návštěva muslimské země. Maroko má pořád své kouzlo, i když turistů je tu dost, ve městě a na tržištích splynou v roji místních a každodenním ruchu. Angličtinou se lámaně tak tak domluvíme, a tak si říkám, že by se ta francouzština celkem hodila! Ubytovali jsme se na hostelu Follow the Sun, ke kterému vede asi tak miliarda schodů, ale o to hezčí je pak výhled ze střešní terasy. Ta je moc pěkná a útulná a ranní snídaně tu vždycky měly svoje kouzlo stejně jako večerní lenošení, i když ani u jednoho jsme se nezdržovali příliš dlouho, protože přece jenom byla venku kosa.
0 Comments
Leave a Reply. |
Kategorie
All
Archiv
March 2024
mrkni na to! |